Nový zákon

V roce 2016 byl do právního řádu ČR poprvé zakotven vznik a vedení evidence skutečných majitelů a s tím související povinnost poměrně širokého okruhu právnických osob svého skutečného majitele do této evidence v zákonné lhůtě zapsat. Nyní přichází další prohloubení této právní úpravy přímo ve spojení s novelizací zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „AML zákon“). Dne 1. 6. 2021 vstoupí v účinnost zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů (dále jen „Zákon“), který stávající právní úpravu nahrazuje, a s ním mimo jiné i systém zápisu osob do evidence skutečných majitelů. Mezi hlavní novinky řadíme zejména tzv. automatický průpis a zavedení citelnějších sankcí. Dále se mění definice skutečného majitele – zákonodárce je přesvědčen, že každá soukromoprávní právnická osoba projevující vůli musí mít alespoň jednu fyzickou osobu, která tuto vůli primárně utváří.

Automatický průpis

Dosud musela evidující osoba povinnost zápisu skutečného majitele splnit vlastním aktivním jednáním a podat návrh na zápis do evidence příslušnému rejstříkovému soudu. Nově je možno se spoléhat na tzv. automatický průpis. V případě, že údaje evidované ve veřejném rejstříku naplní zákonný předpoklad co do koncového příjemce či osoby s koncovým vlivem, propíše se struktura vnitřního uspořádání evidující osoby do evidence skutečných majitelů samočinně. Automatický průpis rovněž zajistí, že veškeré budoucí změny údajů o evidující osobě, které jsou předmětem evidence skutečných majitelů, budou do nové evidence promítnuty, ať se staly z vůle evidující osoby či nikoli, např. změna adresy přejmenováním ulice. Zdrojem informací jsou jednak veřejné rejstříky, zejména obchodní rejstřík, a jednak základní registry dle zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech. Automatický průpis nastává principiálně bez jakékoli aktivity evidující osoby, natož pak jejího upozornění. Pokud má evidující osoba zájem zápis do evidence provést sama, měla by to dát najevo už při provádění změny ve veřejném rejstříku.

Co když automatický průpis nenastane?

Automatický průpis nastane pouze u těch jednodušších struktur. Složitější vlastnické a ovládající vztahy bude nutno řešit podáním soudu nebo prostřednictvím notáře s doložením potřebných listin. Evidující osoba musí rovněž podat návrh sama v případě, že podala návrh na zápis do evidence skutečných majitelů dle právní úpravy účinné do 31. 5. 2021, leda by požádala soud o automatický průpis pro všechny budoucí případy. Při srovnání provedení zápisu soudem nebo notářem můžeme předpokládat, že notář provede zápis rychleji a bude možno s ním některé otázky předem projednat, případně se domluvit na předkládaném obsahu a formě. Forma předkládaných dokumentů postačuje v prosté kopii či skenu a zjednodušen je i překlad cizojazyčných dokumentů. Předpokládá se, že znění nebude nutno překládat do českého jazyka z úředních jazyků Evropské unie.

Povinnost vést přesné údaje

Automatický průpis nezbavuje evidující osobu povinnosti zajistit zápis úplných, přesných a aktuálních údajů o skutečném majiteli, neodpovídají-li propisované údaje skutečnosti, nebo odpovídají-li jen částečně. V takovém případě musí evidující osoba učinit podání k odstranění nesrovnalosti. Rovněž skutečný majitel, který má být do evidence zapsán, je povinen poskytnout evidující osobě ke splnění povinností potřebnou součinnost, včetně sdělení vzniku svého postavení. Za nečinnost této osoby nemůže nést evidující osoba odpovědnost, nemá-li sama tyto informace k dispozici. Pokud orgán veřejné moci, příkladně soud nebo finanční úřad, dojde ke zjištění nesrovnalosti nebo skutečností, které neodpovídají zápisu do evidence, může dojít k zahájení řízení o odstranění nesrovnalosti.

Procesní hledisko nového systému

Obsah původní evidence skutečných majitelů bude s účinností Zákona do nové evidence přenesen. Stát však neprovádí korekci převzatých údajů a je povinností evidující osoby v zákonné lhůtě specifika nové úpravy do zápisu promítnout. K tomu zákon stanoví i přechodné časové období, různící se podle typu právnické osoby a splnění jejích povinností dle předchozí úpravy. Dle tohoto rozlišení mohou nastat následující scénáře:

Výslovně upozorňujeme na termín povinné adaptace u obchodních korporací, které neprovedly zápis do evidence skutečných majitelů vůbec nebo jej neprovedly včas*. V obou situacích je totiž obchodní korporace povinna přizpůsobit se nové právní úpravě bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti Zákona, po 1.6.2021.

diagram

* Splnit povinnost včas u obchodní korporace znamená:

- vznikla-li korporace v termínu do 31.12.2017, byla povinna provést zápis do 1.1.2019

- vznikla-li korporace v termínu od 1.1.2018, byla povinna provést zápis do 15 dní od vzniku

A sankce?

Česká republika je dle eurounijních závazků povinna nastavit efektivní způsob dodržování právní úpravy včetně vhodného systému sankcí. Český zákon pracuje s několika formami postihu a už se nespokojuje pouze s pokutou za přestupek. Jako první stanoví zákon překážku vymahatelnosti práv a povinností z právního jednání, nejčastěji ze smluv, jejichž účelem je zastření osoby skutečného majitele. Právní úprava tak cílí jak na tzv. bílé koně, tak i na tzv. profesionální fiktivní majitele, kteří za své protiprávní jednání, jehož cílem je obcházení zákona, získávají odměnu. Práva a povinnosti z takových jednání vyplývající tedy nebude možno vymoci soudně, leda u budoucích nároků, které vzniknou až po odstranění protiprávního stavu.


Kdo si nebude moci vyplatit zisk?

Za nejcitelnější sankci lze označit postih formou neoprávněné výplaty zisku a nemožnosti výkonu hlasovacích práv. Není-li skutečný majitel obchodní korporace zapsán v evidenci skutečných majitelů, nesmí tato obchodní korporace vyplatit podíl na prospěchu jemu, ani právnické osobě nebo právnímu uspořádání, jejichž je rovněž skutečným majitelem. Obchodní korporace dále nesmí vyplatit podíl na prospěchu právnické osobě nebo právnímu uspořádání, jež nemá v evidenci skutečných majitelů zapsaného žádného skutečného majitele. Nadto platí, že právo na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích, který nebyl podle výše uvedených pravidel vyplacen do konce účetního období, ve kterém bylo rozhodnuto o jeho výplatě, zaniká. Bude-li výplata přesto provedena, může zakládat vznik bezdůvodného obohacení na straně příjemce prospěchu a případně i povinnost k náhradě škody ze strany statutárního orgánu.

Rozhodování o životě společnosti

Není-li skutečný majitel obchodní korporace zapsán v evidenci skutečných majitelů, nesmí při rozhodování nejvyššího orgánu této obchodní korporace vykonávat hlasovací práva nebo rozhodovat jako její jediný společník on, ani právnická osoba nebo ten, kdo jedná na účet právního uspořádání, jejichž je rovněž skutečným majitelem. Toto pravidlo se neuplatní, pokud vzniklo postavení skutečného majitele v období 15 dnů přede dnem rozhodování nejvyššího orgánu nebo jediného společníka. Hlasovací práva v obchodní korporaci nesmí při rozhodování nejvyššího orgánu vykonávat nebo jako její jediný společník rozhodovat také právnická osoba nebo ten, kdo jedná na účet právního uspořádání, jež nemají v evidenci skutečných majitelů zapsaného žádného skutečného majitele. Sankcí za výkon takto provedených hlasovacích práv je neplatnost rozhodnutí, jíž je možno se dovolat pouze dle zákona upravujícího právní poměry obchodních korporací. Staví se tak najisto, že rozhodnutí není stiženo nicotností.

Správní nástroje

Zákon zavádí tzv. řízení o nesrovnalosti, podle něhož je evidující osoba povinna odstranit nesrovnalost mezi skutečným a zapsaným stavem. Na nesrovnalost upozorní soud příkladně orgán při výkonu veřejné moci nebo povinná osob dle AML zákona jako jsou banky nebo advokáti, pokud se o ní dozví při poskytování služeb. Na ochranu práv třetích osob byla zavedena i poznámka nesrovnalosti, kterou soud spolu s vydáním usnesení o zahájení řízení o nesrovnalosti automaticky zapíše do evidence skutečných majitelů.

Na závěr zmiňujeme i nově zavedené přestupky, za něž hrozí pokuta až do jednotné výše 500 000,- Kč. Jedna skupina přestupků směřuje vůči evidující osobě, pokud ve stanovené lhůtě nezajistí zápis údajů do evidence skutečných majitelů, případně nezajistí zápis nových údajů, byly-li původní údaje soudem bez náhrady vymazány. Druhá skupina přestupků směřuje na nečinnost, resp. nedostatečnou součinnost skutečného majitele ve všech jeho podobách, pokud neposkytuje potřebné informace evidující osobě, zejména pokud důsledkem této nečinnosti vznikne nesrovnalost mezi skutečným stavem a údaji v evidenci skutečných majitelů.

Co nás čeká dál?

S výhledem do budoucna je reálné, že právní úprava v rámci sbližování předpisů půjde ještě dál, a příkladně po vzoru jiných států přistoupí Česká republika dokonce i k zavedení trestní odpovědnosti v souvislosti s evidencí skutečného majitele.