Foto rozhovor HN

Vládní deficit ještě může být překročen, ale Česko na tom není tak zle. Mezi zeměmi Evropské unie si stále stojí dobře. „Zvyšovat lidem zdanění práce není dobrý krok, cesta vede přes vyšší DPH a spotřební daň,“ uvedl daňový expert a partner V4 Group Michal Jelínek pro pondělní Hospodářské noviny. 

Přinášíme úryvek rozhovoru:

HN: Přesto jsou prognózy docela optimistické, čeká nás růst, čeká nás konsolidace veřejných financí. Tak to říká vláda. Na druhou stranu Národní rozpočtová rada varuje, že náraz do zdi přijde možná ještě dříve než v původně očekávaném roce 2027. Jak vidíte nejbližší budoucnost veřejných financí?

Já upřímně na rozdíl od rozpočtové rady neočekávám náraz do zdi, a to ani v horizontu roku 2027. Vzhledem k zadlužení na tom Česko není tak špatně. Jakékoliv příští vlády mají poměrně velké rezervy v tom, jak mohou ještě Česko zadlužit bez fatálních následků. A to dokonce tak, aniž by to zásadním způsobem ovlivnilo rating České republiky, který ovlivňuje mimo jiné přístup investorů k českým státním dluhopisům. Takže náraz neočekávám.

HN: K hranici 55 procent dluhu na HDP se ale docela rychle blížíme. A pak přichází dluhová brzda, restrikce, vyrovnané rozpočty…

Když se podíváte do Evropské unie, tak jsou státy, které přesahují sto procent zadlužení HDP. Kromě jižních států je to například Belgie nebo Francie. Tohle je naprosto individuální. A státy, které mají zadlužení přes sto procent HDP, vykazují náklady svého dluhu nižší než Česko, které má méně než poloviční zadlužení. To, jakým způsobem narazíme a při jaké míře zadlužení se tak stane, je individuální a nelze to hodnotit podle jednoho měřítka.

HN: Před pár dny skutečně přišla informace, že si Česko půjčuje za jeden z nejvyšších úroků v EU, bylo třetí od konce. Nesouvisí to s tím, že musíme vydávat stále větší množství dluhopisů, což také obnáší zvyšování jejich atraktivity pro investory v podobě vyššího úroku?

To je základní úvaha, která za tím samozřejmě je. Čím více se zadlužuji, tím větší rizikovou prémii ode mě investoři očekávají. Ale je zde ještě jeden dominantní faktor. Když se podíváme na přehled zemí EU, tak existuje mezera v nákladech na státní dluh mezi zeměmi eurozóny a mezi zeměmi, které mají vlastní národní měnu. Například Slovensko, které je na tom ekonomicky stejně nebo možná ještě trochu hůře než česká ekonomika, má výrazně nižší náklady na obsluhu svého dluhu než my. A to právě proto, že je součástí eurozóny.


Celý velký rozhovor s Michalem Jelínkem si můžete přečíst v pondělních Hospodářských novinách, nebo v článku Do zdi nenarazíme, stále je tu prostor státní finance zachránit i bez zvyšování daní z příjmů, říká daňový expert.